Kamenný most v Písku

Výstavba píseckého kamenného mostu byla nepochybně zahájena ve druhé polovině 13. století, a to za vlády krále Přemysla Otakara II. (1253 - 1278). Dokládají to  kamenické značky na kvádrech shodné s těmi, které byly zjištěny na dalších stavbách v Písku. Most i ostatní důležité stavby ve městě (hrad, hlavní kostel, dominikánský klášter, rychta) jsou produktem činnosti královské "písecko-zvíkovské" stavební huti. Ovšem první písemná zmínka o mostě spadá do roku 1348, do doby vlády Karla IV. Přes most v té době vedla Zlatá stezka spojující české země s Bavorskem a Horními Rakousy. V 16. století po stezce putovalo až 1300 soumarů týdně. Do Čech se po ní přepravovala sůl, drahé látky, jižní plody, víno, koření; do Bavorska obilí, slad, med, sádlo a ryby.

V 18. století bylo zábradlí mostu osazeno barokními sochami: sousoší Kalvárie, socha sv. Antonína Paduánského, socha sv. Jana Nepomuckého a socha sv. Anny Samotřetí. Sousoší Kalvárie je pravděpodobně dílem čimelického sochaře Jana Hammera. Autoři ostatních soch nejsou známi. Sochu Antonína Paduánského věnoval Písku v roce 1770 Jan Filip Běšín z Běšin, někdejší hejtman Prácheňského kraje (na podstavci je vytesán jeho erb).