Po slunci i v chládku ke Karlovu Hrádku

Pohybu zdar a turistice zvlášť. Přátelé, máme tu dneska jedinečný tip na celodenní výlet z Hluboké do Hluboké, do kterého se vejde všechno: Pohyb, sport, voda, překrásná příroda, historie, adrenalin, poznání, přívoz…A i ten řízek, když je hlad. To všechno na pár kilometrech, vedoucích kolem Vltavy často po rovině, ale i půvabnými terénními vlnkami a lesy Poněšické obory, to vše v podstatě za pár kaček. A vybrat si můžete suchou či mokrou variantu, tedy zda kolo, elektrokolo nebo koloběžku, anebo loď či paddleboard. Zkusíme si okruh po levém břehu Vltavy z Hluboké do Purkarce, přívozem na druhou stranu a zase zpět po pravém břehu na Hlubokou.

Pokud zvolíte mokrou variantu a nejste vlastníkem vodního přibližovadla, půjčovna ve sportovně relaxačním areálu nad hlubockým přístavem vás plně zasanuje. Můžete si půjčit plavidlo dle svého, ale i pronajmout plavbu lodí, protože vltavská vodní stezka prošla řadou investic a stavebních úprav a zažívá nyní v letních měsících zaslouženou turistickou.

Výhodou mokré trasy je, že bystřejší lodivod na Vltavě zabloudí jen těžko a všechna místa, která dnes chceme navštívit, jsou opatřena moly pro bezproblémové přistání a kotvení. Prostě: Jedeme spolu od mola k molu, nahoru i  po proudu dolu... 

Proto se nyní věnujme spíše popisu cyklistické trasy, která je jen o fous složitější. 

Vodní i cyklotrasu můžeme odstartovat z přístaviště Hamry u mostu, spojujícího Hlubokou se Zámostím. Pár metrů od přístaviště je na levém břehu opěrným bodem parkoviště Hamry. Nastoupíme tu do vltavské cyklostezky č. 7, která kopíruje levý břeh Vltavy a je po celé trase zvlněná tak akorát, abyste se zadýchali,, ale moc nezapotili… 

První možnou zastávkou je Baba – skalní vyhlídka v místě dvou pravěkých sídel z doby zhruba před třemi a čtyřmi tisíci lety. Od mola na břehu Vltavy a kolostavu u informační tabule nás k ní vlevo do kopce odvede červená turistická značka. Výstup na skalní terasu s úchvatným výhledem na zákruty Vltavy zvládnou i větší děti, ale buďte opatrní… 

Vltava, cyklostezka i červená turistická značka pokračují od Baby směrem na sever k místu dalšího pravěkého a středověkého osídlení – k opečovávané zřícenině Karlshausu, Hrádku u Purkarce, zkrátka ke Karlovu hrádku. Od řeky i cyklostezky musíme vystoupat na ostroh nad Vltavou, ale stojí to za to. Zříceninu hradu, který založil největší z Čechů, císař Karel IV., zachránilo před další devastací město Hluboká a parta nadšenců z okolí, sdružená v občanském sdružení Spolek Karlův hrádek.  První písemná zmínka o hradu uprostřed hlubokých hlubockých hvozdů, který kontroloval tok Vltavy jako důležité obchodní tepny, je z roku 1357. Současné archeologické výzkumy vedené profesorem Rudolfem Krajícem z Archeologického ústavu Jihočeské univerzity, tu ale odkryly keramiku, železné výrobky, kosti i ohořelé zbytky dřev z doby minimálně o století dříve a ještě starší, než tým archeologů očekával.

Karlův hrádek se od roku 2018, kdy se do jeho záchrany systematicky pustila hlubocká radnice a týmy odborníků, stal originální učebnicí i učebnou pro archeology, studenty archeologie, výzkumníky společnosti GEO.CZ, kteří se zabývají moderními zobrazovacími metodami jako je fotogrammetrie, hlubinná geodézie a laserové skenování, i místem setkávání laických milovníků historie. Po etapách tu probíhá výzkum jednotlivých partií hradu, jehož výsledky si můžeme prohlédnout na informačních tabulích i formou QR kódů. A jsou nesmírně zajímavé až překvapivé. Ukazují například, že Karlův hrádek nevznikl na zeleném, ale v místě, kde již starší osídlení nepochybně bylo, možná již od pravěku. A že s ním a nedalekým Purkarcem měl zakladatel Karel IV. velké plány. Podle všeho zde, u brodu přes Vltavu, na křižovatce významných obchodních cest, chtěl vybudovat opěrné město proti moci sousedních Vítkovců a sídlo purkrabství. Díky archeologickému výzkumu se podařilo nejspíše objasnit i důvod zániku hradu někdy po roce 1370, kterým byl zřejmě prudký požár v obytné části hradu, jehož lokalizace je na zdivu hradu patrná pro oči pozorného návštěvníka dodnes. Mnohem více informací o tomto úžasném místě najdete třeba zde.

Dalším krásným místem, kam po naší trase doputujeme, je dva kilometry vzdálený Purkarec, proslavený především vorařskou tradicí pokolení místních vorařů, splavujících prameny dřeva ze šumavských lesů do matičky Prahy. Velikost a způsob založení místního kostela svatého Jiří, kontrolujícího bývalý brod přes do šířky rozkročenou Vltavu, dává podle archeologů tušit, že byl vystavěn s úmyslem, že ho jednou bude obklopovat velké město a hrad s purkrabským úřadem. Císař Karel IV. ale roku 1378 umírá a jeho záměr již nebyl naplněn.  Nicméně v Purkarci, kde Vltava díky vzdutí hladiny Hněvkovickou přehradou znásobila svou šířku, můžeme navštívit muzeum voroplavby, které provozuje spolek Vltavan, užít si pohodu vltavského přístaviště, doplnit kalorie a hlavě tady využijeme přívozu na pravý vltavský břeh. I s kolem či elektrokolem se na druhou stranu dostaneme v sezoně od 1. května do konce října za pár desetikaček a je to nejen pro děti zážitek. 

Po pravém břehu nás čeká zpáteční cesta proti proudu. Tady už pojedeme hodně po komunikacích, po nichž probíhá i běžný provoz: Od přívozu vystoupáme loukami do Kostelce a pak vpravo do Poněšic, odkud nás čeká přeci jen profilově pestřejší trasa. Stínem velikánů Poněšické obory se přiblížíme k Hluboké, ale čeká nás ještě jedna zastávka – nově vybudovaná ferrata C, k níž vede cesta od parkoviště u poněšické cesty. Trasa C měří 170 metrů a náročnost B ji předurčuje i pro rodiny s dětmi. Od ferraty už je jen kousek do Zámostí, které je pravobřežní částí Hluboké s nádražím na železniční trase č. 220 České Budějovice - Tábor- Benešov - Praha.